Základní škola Břidličná, okres Bruntál

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

1.      Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

Jednou z podmínek efektivního učení je zpětná vazba, která poskytuje žákovi informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku. Při poskytování zpětné vazby klademe důraz na vhodnou formulaci (zaměření na problém, činnost, nikoliv hodnocení osoby) – přednost dáváme pozitivnímu vyjádření.

Naše škola jako základní způsob hodnocení využívá běžnou klasifikaci známkami, která je však prostřednictvím vyučujícího průběžně doplňována ústním komentářem, vysvětlením, čili velmi jednoduchým slovním hodnocením (buď v určitých časových úsecích, nebo podle aktuální potřeby a situace). Tímto je žákům poskytována zpětná vazba k posouzení jejich osobního pokroku při osvojování konkrétních dovedností, vědomostí a návyků bez srovnání s ostatními žáky. Významnou součástí hodnocení žáků je také jejich sebehodnocení formou prezentací z výstupů po skupinové práci apod.

Po dohodě se zákonnými zástupci některých žáků (zejména žáků se SVP) škola využívá – vždy ve prospěch daného žáka – rovněž slovního způsobu hodnocení.

2.      Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování

1.      Být otevřený k dětem i rodičům, stanovit a vysvětlit jasná kritéria pro hodnocení.

2.      Umožnit žákům účast na hodnotícím procesu.

3.      Hodnotit individuální pokrok bez srovnávání s ostatními.

4.      Přihlížet k věkovým zvláštnostem, žákům se SVP, k odůvodnitelným indispozicím.

5.      Vyučující je povinen vést si soustavnou průkaznou evidenci o klasifikaci a hodnocení.

6.      Učitel je povinen prokazatelným způsobem oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování neprodleně, když se tyto problémy objeví.

3.      Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1.      Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení – je to jedna z výchovných metod.

2.      Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací.

3.      Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení zkonfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe samého a na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spolužáků.

4.      Pedagog vede žáka v dovednostech hodnotit sám sebe ve smyslu zdravého sociálního a psychického rozvoje.

5.      Žák má právo sebehodnocení.

6.      Sebehodnocení nemá nahradit klasické hodnocení, má doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

4.      Způsob hodnocení

Pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků je používáno hodnocení klasifikačním stupněm (známkováním), pokud není důvod známkovat jinak.

Na základě žádosti zákonného zástupce žáka rozhodne ředitel o použití slovního hodnocení u žáků se SVP nebo u žáků při jejich přestupu na školu, která hodnotí slovně.

5.      Forma hodnocení

Podkladem pro hodnocení jsou písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové či jiné druhy zkoušek. Žák (mimo žáka 1. třídy) musí mít z každého předmětu za každé pololetí alespoň dvě známky, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení.

Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci průkazným způsobem, od 1. 9. 2014 prostřednictvím elektronických žákovských knížek, v 1. třídě prostřednictvím klasických žákovských knížek.

Kontrolní písemné zkoušky rozvrhne vyučující předmětu rovnoměrně na celý školní rok.

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 30 minut, informuje vyučující předmětu žáky s dostatečným předstihem. V jednom dni konají žáci jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu (čtvrtletní) a 15. dubnu (třetí čtvrtletí).

Třídní učitel informuje neprodleně prokazatelným způsobem zákonného zástupce žáka o výsledcích vzdělávání žáka vzešlých z pedagogické rady.

Na konci klasifikačního období se hodnocení výsledků vzdělávání žáků projedná a schválí na pedagogické radě, a to zpravidla k 20. lednu (I. pololetí), a 20. červnu (II. pololetí).

V případě mimořádně zhoršeného prospěchu žáka informuje zákonného zástupce žáka vyučující předmětu, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem.

6.      Hodnocení a klasifikace žáků

A.     V předmětech s převahou naukového zaměření

(u žáků se SVP vždy přiměřeně jejich individuálním specifickým potřebám a možnostem)

Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností  dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně  se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností  vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy. 

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností  vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.  Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

B.      Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný. 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. 

Sebehodnocení

Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.

Zásady pro používání slovního hodnocení

(u žáků se SVP vždy přiměřeně jejich individuálním specifickým potřebám a možnostem)

Ústní slovní hodnocení je přirozenou součástí hodnocení – v průběhu vzdělávání je využíváno současně s klasifikací.

Na žádost zákonných zástupců u žáků se SVP rozhodne ředitel školy o užívání písemného slovního hodnocení (např. v některých předmětech).

Slovní hodnocení není pouhé mechanické převedení číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby.

Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka.

Při slovním hodnocení se uvádí (u žáků se SVP vždy přiměřeně jejich individuálním specifickým potřebám a možnostem):

a)      míra zvládnutí učiva schváleného školního vzdělávacího programu nebo z něj vycházejícího individuálního vzdělávacího plánu

b)      úroveň myšlení

c)      úroveň vyjadřování

d)      úroveň aplikace vědomostí

e)      píle a zájem o učení

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka v případě slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem nebo z něj vycházejícím individuálním vzdělávacím plánem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu nebo z něj vycházejícího individuálního vzdělávacího plánu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům (u žáků se SVP odpovídajícím jejich individuálním specifickým potřebám a možnostem) a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

Celkové hodnocení 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

Prospěl (a) s vyznamenáním

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) Zákona 561/2004 Sb. (Školský zákon).

Prospěl (a)

Žák prospěl, není-li  v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 

Neprospěl (a)

Žák neprospěl, je-li  v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Přezkoušení 

Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. V takovém případě jmenuje komisi školní inspektor. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

Opravná zkouška 

• Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 
• Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech. 
• Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník. 
• Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 
• O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.

Komisionální přezkoušení 

• Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad 
• Komise je tříčlenná a tvoří ji: 
  • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
  • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
  • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
• výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3 Zákona 561/2004 Sb. (Školský zákon). Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 
• O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy 
• Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 
• Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 
• Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 

Dodatečná zkouška 

Dodatečnou zkoušku koná žák:

• který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí.
• který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 30. září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 30. září, opakuje ročník.
• který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu. 
• rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu. 

Postup do dalšího ročníku 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (hlavní zásady)

U žáka s diagnostikovanými speciálními potřebami vychází hodnocení a klasifikace z jeho individuálních specifických potřeb a přiznaných podpůrných opatření. Ředitel školy v souladu s platnou legislativou umožňuje na základě odborného doporučení školského poradenského zařízení žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost zákonného zástupce žáka vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Vyučující respektují všechna odborná doporučení školského poradenského zařízení, uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů k hodnocení či klasifikaci. Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností využívají takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají individuálním schopnostem a možnostem žáka se SVP. Důraz kladou vyučující na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci vychází z počtu jevů, které žák zvládl.

Zákonní zástupci žáků mohou požádat o slovní hodnocení. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu nebo z něj vycházejícího IVP. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a srozumitelné.

Výchovná opatření při zjištění šikany a kyberšikany:

• škola využije běžných výchovných opatření dle závažnosti (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy) a zohlední při hodnocení chování na vysvědčení,
• v mimořádných případech doporučí rodičům agresora jeho vyšetření, popř. diagnostický pobyt  ve SVP a celý případ předá orgánům sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou,
• dojde-li k podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, bude skutečnost oznámena Policii ČR

Tato směrnice vznikla z potřeby aplikace novely školského zákona (82/2015, § 16 Sb.) a vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (27/2016 Sb.)

V Břidličné 1. 9. 2016

                                                             Mgr. Miroslav Šimůnek

                                                                                                        ředitel školy

Pravidla pro hodnocení a klasifikaci výsledků vzdělávání žáků - pdf

Pravidla pro hodnocení a klasifikaci výsledků vzdělávání žáků - doc